Přes nepřízeň doby covidové nastudoval balet ND Praha světoznámou Spící krasavici v úpravě od Marcia Haydée. Po zkouškách a natáčení na jevišti Státní opery se balet vysílal na youtube 29.4.-5.5. 2021. Webové stránky ND pěly na inscenaci pochopitelně chválu, rovněž tak spříznění publicisté. Na scénu, kostýmy a na výkon souboru je chvála oprávněná. Ale bohužel bledne, když se podíváme na kritérium věrnosti originálu či alespoň ruské tradici. Marcia Haydée si evidentně nedělá s tímto kritériem těžkou hlavu a stojí v řadě západních upravujících inscenátorů, v jejím případě v „crankovské linii“. Typickým rysem jejího přístupu je silné zveličení mužských rolí, enormní zveličení role Carabosse a naopak upozadění role dámského sboru. To jde přímo proti Petipovým původním intencím.
Podívejme se na průběh představení ve srovnání originálu, ruské tradice a M. Haydée.
Prolog.
Originál. Úvod, příchod dvora, příchod víl, variace víl a sboru, příchod Carabosse, mimická scéna Carabosse a Šeříková víla.
Tradice. Úvod, příchod dvora, příchod víl, variace víl a sboru, Carabosse a doprovod, taneční scéna Carabosse a Šeříková víla.
Haydée. Úvod s Carabossem, příchod dvora, příchod víl a „víláků“ a jejich variace – ne dámského sboru, naddimenzovaný příchod Carabosse a jeho vystoupení, Šeříková víla.
První dějství.
Originál. Mezihra, scéna pletaček, velký valčík (girlandový) – sbor +dětský sbor, příchod Aurory, 4 princové – mimické role, variace Aurory a dám.sboru, finální scéna – píchnutí Aurory, Šeříková víla, usnutí dvora.
Tradice. Téměř podobná originálu.
Haydée. Mezihra – Carabosse sleduje růst Aurory, valčík – sbor + 6 sólistek, příchod Aurory, 4 princové tančící, variace s Aurorou – sboristky nic, finále – píchnutí Aurory, všichni odchází, jen Carabosse a Šeříková víla zůstávají.
Druhé dějství.
Originál. Scény dvorské slavnosti prince Desiré – tance vévodkyň, baronek, komtes, markýz, farandola, odchod dvořanů, princ sám – příchod Šeříkové víly (mimická role), zjevení Aurory – její variace + sbor, Šeříková víla veze prince lodí k zakletému zámku, zámek – princ vyhání Carabosse a polibkem probouzí Auroru, dvůr ožívá.
Tradice. Krátká dvorská slavnost, po odchodu dvořanů téměř podobné originálu (Šeříková víla ale taneční role).
Haydée. Krátká dvorská slavnost, po odchodu dvořanů princ sám – příchod Šeříkové víly, zjevení Aurory, variace + sbor, poté Carabosse s doprovodem atakuje prince, bez cesty je najednou princ a Šeříková víla u ležící Aurory – probuzena polibkem, Carabosse se stále objevuje, spící dvůr nikde, děj bez pauzy přechází do dalšího dějství.
Třetí dějství.
Originál. Defilé, velký sborový tanec, víly, pas de quattre drahokamů, scéna kočka/kocour, pas de deux Modrý pták/Florina, scéna Červená karkulka/vlk, scéna Popelka/Fortuné, pas berrichon (6 dětí), grand pas Aurora/Desiré, sarabande (quadrilla), závěr – apoteóza.
Tradice. Defilé, sborový tanec, víly, 4 drahokamy, většinou vynechány scény Popelka, pas berrichon a sarabande, apoteóza upravena.
Haydée. Bez pauzy k předchozímu dějství příchod královského páru a množství pohádkových postav (ne dvořané), 4 tančící princové opět na scéně, v drahokamech mužská role, scény kočka/kocour, Modrý pták/Florina, Červená Karkulka/vlk, Aurora/Desiré, závěrečné defilé – Carabosse se stále objevuje!
Celkově se tedy dílo M. Haydée dalekosáhle odklání od originálu i tradice. U Spící krasavice je to obzvláště škoda, protože balet byl, jak je známo, tvořen v úzké spolupráci Petipy a Čajkovského a velké zásahy do díla této geniální dvojice nemohou přinést moc pozitivního.
