Po La Bayadére a Louskáčkovi se Staatsballett Berlin v této sezóně prezentoval třetí skvělou inscenací v podobě La Sylphide, nastudované týmem z Kodaně pod vedením Franka Andersena. Tím je zaručena autentičnost díla Augusta Bournonvilla z roku 1836, které se od té doby nepřetržitě traduje v Kodaňském královském baletu. Bournonville sám nezanechal sice žádné notace, ale jeho žáci baletní díla svého mistra co nejvěrněji popsali a tradice je předává z generace na generaci. Jsou tak relativně nezměněna již téměř dvě století. Pokud ovšem není La Sylphide či jiný balet inscenován někým jiným než týmem z Kodaně. Bournonvillovo dílo tak má zcela jiný a lepší osud než díla jeho současníků v 19.století včetně nejznámějšího Maria Petipy, do jehož choreografií a režií nastaly v 20.století drastické zásahy a až v poslední době se více hledí na rekonstrukce podle notací.
La Sylphide v Berlíně měla premiéru v Deutsche Oper 1.3. 2019 a hraje se toto jaro do konce května. Původně mělo být přidáno ještě třetí dějství baletu Napoli, ale z finančních důvodů se věc neuskutečnila. Berlínská La Sylphide je skutečně krásnou klasickou inscenací se vším všudy – choreografickým a režijním nastudováním (Frank Andersen, Eva Kloborg, Anne Marie Vessel Schlüter), scénou a kostýmy (Marie í Dali) a hudbou (Henrik Vagn Christensen). Je radostí sledovat tento krátký, ale výstižný balet na jevišti Deutsche Oper. V rolích Sylphidy vystupují Polina Semionova a Maria Kochetkova, v představení 26.4. poprvé vystoupila italská balerína Luciana Voltolini s přesvědčivým výkonem spolu s Marianem Walterem (James).
Staatsballett Berlin pod Johannesem Öhmanem potvrzuje své letošní prvenství mezi německými scénami, ale nejen mezi nimi. I zveřejněný repertoár na příští sezónu je pozitivní a na berlínském primátu se nic nezmění.