Jsou některé klasické balety s hodně pohádkovým příběhem (Spící krasavice, Labutí jezero), jsou balety bez většího dramatického příběhu (Marná opatrnost, Korzár), jsou ale i balety v nichž se zrcadlí hluboké lidské příběhy a osudy…
Lidské příběhy lásky, zklamání, duševní rozpolcenosti, vzplanutí smyslů, osobních tragédií. Ačkoliv libreta a scénáře klasických baletů vznikala v době zhruba před 150 lety, je s podivem, jak tyto lidské osudy se v zásadě nemění a opakují ve všech generacích. Několik příběhů bych ukázal na baletech Giselle a Esmeralda, příběhů, které dokazují, že život a lidský osud není černobílý.
Giselle. Na prvním místě bych poukázal na poněkud upozaděnou postavu lesníka Hilariona. Většinou je pozornost upřena na ústřední dvojici dívky Giselle a prince Alberta, Hilarion vypadá jako žárlivec, který špatně dopadl. Přitom podstata jeho postavy je mnohem hlubší a lidsky pochopitelná. Je to typický dobrák, pracovitý člověk, který nosí drobné pozornosti a pomáhá matce dívky, do níž je dlouhodobě zamilován, ale není schopen s ní nějak flirtovat, spíše čeká, 14že jí získá svou dobrotou a obětavostí. Náhle je strašlivě konfrontován se skutečností, že milovaná dívka podléhá neznámému hezkému nápadníkovi, který nešetří obratnými lichotkami a drobnými podvody. Hilarion se psychicky otřásá a dělá vše pro to, i za cenu vloupání se do cizích věcí, aby odhalil pravou podstatu nápadníka, tím jej v očích dívky znemožnil a ona poznala v Hilarionovi jediného dobrého člověka. Jeho úmysl ale končí tragédií, kdy sice Albert je odhalen ve své pravé podstatě, ale nemocná Giselle v zoufalství umírá. Hilarionovy dobré úmysly se tak obrací v pravý opak.
Albert je v I. dějství člověkem povrchním, hejskem, přes své zasnoubení vyhledává krátkodobé známosti s dalšími dívkami. Až po tragické smrti Giselle se v něm probouzí svědomí a stává se kajícníkem. Giselle působí jako typická hezká dívka, která přehlíží Hilarionovu dobrotu, má k němu jen přátelský vztah a přes varování podléhá kouzlu svodů krásného mladíka. Je ironií osudu, když v II.dějství je zoufalý dobrák Hilarion odsouzen vílami k zahynutí, zatímco kající se Albert je zásahem duše Giselle zachráněn. V trojici Giselle-Albert-Hilarion se tak zrcadlí lidské osudy podobného charakteru. Jistě, druhé dějství je nadpozemské, v prvním jsou ale výstižně zobrazeny tři opakující se lidské příběhy – lehkovážná dívka vzplanoucí zamilovaností, flirtující hezoun nedívající se na následky, pomáhající dobrák doplácející na psychický otřes.
Esmeralda. Možná ještě výrazněji je zobrazena psychologie postav v baletu Esmeralda. Samotná hlavní postava Esmeraldy je nejjednodušší – krásná a veselá obletovaná dívka se zamiluje a své lásky se drží přes dočasná zklamání, která jsou mistrně vyjádřena. Jí pomáhající Pierre Gringoire představuje opět hodného člověka, dobráka, zůstávajícího pomáhat Esmeraldě i přes její odmítání bližších intimních kontaktů. Důstojník Phoebus, do kterého se Esmeralda zamiluje, je zase typicky rozpolceným člověkem, který se sice do Esmeraldy také zamiluje na první pohled ale zároveň není schopen odmítnout chystaný sňatek s bohatou nevěstou. Až po dramatickém uvažování se rozhodne pro Esmeraldu. Ovšem psychologicky nejdramatičtější postavou je nakonec kněz Claude Frollo, církevní hodnostář, který se přes své postavení beznadějně zamiluje do Esmeraldy, láska mu zcela zastíní rozum a stane se příkladem člověka, který v depresivním stavu je schopen připravovat a realizovat až zločinné skutky, které se jinak vůbec neslučují s jeho životem. Frollo je tragickou postavou, kam až může dovést člověka sžíravý cit a zatemnění mysli. I Frollův služebník Quasimodo je zajímavou psychologickou postavou, plnící sice rozkazy svého nadřízeného, ale v jádru je dobrý člověk a nakonec se zlu vzepře.
Tak i v Esmeraldě jsou silné opakující se životní příběhy. Pomáhající dobrák, jistě někdy trpící neopětovaným citem. Rozpolcený muž mezi dvěma ženami. Člověk propadlý beznadějnému citu, končící v tragédii. Člověk podílející se na špatnostech, aby se jim nakonec vzepřel. Ze všech v současnosti hraných klasických baletů jsou v Esmeraldě vidět nejsilnější lidské příběhy.